Bold Garden Designss – originální návrhy zahrad – Ing. Hana Zachariášová

Moje filosofie

Myslím, že je fér , abych Vám naznačila, jak přistupuji ke tvorbě zahrady a co ode mne můžete očekávat. Určitě to umožní předejít nedorozuměním v pozdější době a Vám to umožní udělat si v klidu určitou představu o prioritách designera , protože Vy to budete, kdo bude zahradu užívat a denodenně hodnotit.

Takže – mohu Vám nabídnout originální , neotřelé návrhy zahradních designů, využívající stylové tvrdé (neživé) materiály (dřevo, kámen, štěrky, oblázky, bambus,limestone, nádoby...) , neobvykle širokou škálu rostlinných materiálů od těch nejobyčejnějších místních druhů až po ty velmi neobvyklé, ale v našem klimatu spolehlivě vyzkoušené , okouzlující harmonii barev nebo naopak interesantní kontrasty barev a tvarů jak rostlin tak tvrdých materiálů s důrazem na přirozenost a nenucenost celkového vzezření zahradního celku a na jeho celoroční dekorativnost .

Další, co mohu nabídnout kromě nadčasového layoutu je stylizace projektu Vaší zahrady do určitého ladění respektující v první řadě Vaše přání , dále charakter lokality, klimatické podmínky apod.(dá se vytvořit zahrada v městském stylu, v mediteránním stylu, ve venkovském stylu, v orientálním duchu, dále vodní či mokřadní zahrada, přírodní typ zahrady s prvky, které přilákají zajímavé drobné živočichy, romantická zahrada s prvky tajemna a napětí, zahrada typu cottage , architektonická zahrada, zahrada zaměřená více na pěstování užitečných rostlin pro spotřebu v kuchyni včetně bylin, zahrada pro suché a relativně teplé klima, zahrada ,která bude vyhovovat zejména rodině s dětmi a spoustou přátel, elegantně se dá vyřešit problém maličké a mělké předzahrádky, zahrady ve svahu, atria či zahrady na střeše, velmi zajímavá je strohá zahrada v minimalistickém duchu či zahrada využívající výsadby či výsev do štěrku anebo styl prérie či přírodní louky....)

V každém případě je prvotním mým zájmem navrhnout zahradu funkční, tedy užitečnou v maximální míře pro Vás jakožto majitele. Může být i příjemným místem Vašeho setkávání s přáteli. Takový spíše venkovní pokoj či dokonce soustava jednotlivých venkovních pokojů - třeba i s malinko odlišnými tématy , rozšíření Vašeho obydlí o další atraktivní plochu. Z toho důvodu pokládám za prioritní “zabydlet” zahradu útulným patiem ,které bude vybaveno nábytkem dobře korespondujícím se zvoleným stylem (jiný nábytek do venkovské ho typu zahrady, jiný do romantické ho a jiný do moderní ho typu zahrady ).

Dále podle finančních možností investora vybavit zahradu altánem , lodžií či vytvořit uzavřenější zákoutí s lavičkou. Nezapomenout ani na vestavěný gril, či vestavěné lavice, houpací síť, pískoviště pro nejmenší děti, hrací domeček a houpačku pro ty větší či dětskou překážkovou dráhu , která bude svým způsobem působit jako skulpturál ní zkrášlující prvek Vaší zahrady. Samozřejmostí jsou účelně a ergonomicky vedené cesty a schody tak, aby Vás denně nerozčilovaly nelogickými ohyby či výškovými rozdíly a byly použitelné i za snížené viditelnosti.

Dalším neméně důležitým aspektem je podle mého názoru perspektivní ekonomičnost provozu zahrady z pohledu nároku na Vaši péči i z pohledu zátěže rodinného rozpočtu. Z tohoto důvodu upouštím ve svých návrzích od rozsáhlých nepříznivě z pohledu údržby tvarovaných fádních krátce sekaných travnatých ploch, které jsou půvabné jen za bezpodmínečného splnění určitých na můj vkus velice striktních podmínek , a přikláním se k hojnějšímu používání alternativních povrchů jako jsou štěrkové či oblázkové plochy, borkované plochy v přírodních typech zahrad, cool dřevěné paluby , atraktivně řešené vydlážděné plochy , využívající vkusné kombinace různých dláždících materiálů (cihly, dřevo ,kamenné a betonové desky ať už pravidelných či nepravidelných tvarů) ,dále mám v oblibě používat jako náhradu trávníku půdopokryvné rostliny (ať už drobnolisté trvalky či naopak ty architektonické s nápadnými obrovskými listy), které mi přijdou atraktivnější než trávník připomínající kulečníkový stůl .Při opravdu správné volbě ztenčí rostlinný půdní pokryv potřebu údržby jimi pokrytých ploch na minimum.

Pokud však skutečně travnatý povrch je to ,bez čeho se ve své zahradě v zásadě neobejdete, je tu možnost retrospektivně “objevit “ to, co tvořilo půdní pokryv většiny pozemků v minulosti , a to bez větších nároků na častou péči. Mám na mysli květnaté luční porosty anebo porosty vytvářené na způsob stepi či prérie, to závisí do značné míry na klimatu lokality. Údržba těchto porostů se redukuje na seč max.1-2 x ročně , hnojení , herbicidy a další práce nezbytné u krátce střiženého trávníku , odpadají. Pro umožnění pohybu skrze tyto louky a pro osvěžení jimi pokrytých ploch se vysekávají v lučních plochách pouze zajímavé linie cestiček . Je nasnadě, že takovéto plochy budou díky záplavě stále nakvétajících prostých různobarevných květů pastvou pro oči od jara až do podzimu, (v každém období bude vzhled malinko odlišný podle právě kvetoucích druhů květin) ,nehledě na to, že si je oblíbí spousta nádherných motýlů....

A pokud budete stále trvat na anglickém trávníku, stačí ho ve Vaší zahradě celkem malá plocha optimálního tvaru z pohledu pohodlné údržby, tak, aby se z častého kosení nestala pouze otravná povinnost, která jeho krásu myslím nevyváží. Ona JE to lákavá představa vyběhnout ráno bosýma nohama do trávy třpytící se rosou a husté jako kožich, ale už méně lákavá (aspoň pro mne )je představa víkendu co víkendu stráveného kosením 2000 m2 horizontálně značně členěné plochy s velmi nepravidelným a výběžkatým okrajem. Tato činnost je pro mne srovnatelně zábavnou jako vysávání koberců či umývání chodby, tedy s koeficientem zábavnosti nula celá nula nic. A je třeba si představit, že s ní strávíte v sezoně zcela pravidelně nejen celý víkendový den, ale také jednodvě odpoledne v týdnu....

Ano, jsou lidé, kteří se bezprostředně po zakoupení špičkové sekačky do této práce zamilují, ale žádná láska netrvá věčně a ta k neutuchající potřebě sekání pravděpodobně nevydrží ani sezonu. Ale jestli Vás od rozsáhlého pěstěného trávníku ani poslední odstavce neodradily- nehodlám Vám nic vnucovat- snad jen: budiž Vám sekačka lehká.

Tím se dostávám k jednomu z nejdůležitějších bodů filosofie mých návrhů, a tím je podporování (již ve stadiu návrhu zahrady) využití přirozených podmínek lokality, nejen z hlediska estetického (tedy aby navržený zahradní design zapadl bezpodmínečně do svého okolí, aby zahrada nerušila okolí či budovy již se na pozemku nacházející, a okolí nerušilo zahradu), ale i z hlediska klimatu oné krajiny , resp. mikroklimatu a půdních podmínek dané lokality.

Přirozené využití klimatu a mikroklimatu znamená to, že je třeba do layoutu zakomponovat takový sortiment, který nebude mít větší problém dlouhodobě přežívat ( a krášlit!) na daném stanovišti bez hlubších znalostí majitelů zahrady v oblasti péče a bez větších časových nároků na udržování zahrady v bezplevelném stavu, na každodenní zálivku v době sucha (ručně či automatickou závlahou – voda se platí v obou případech), na ochranu před mrazem, na každoroční odstraňování a likvidaci velkých objemů hmot střihaných rostlin , na pravidelné přihnojování keřů milujících nízké pH, na každoroční obměnu trvalek, které na daném místě nesnesou sychravý podzim a zimu....

Zjednodušeně se dá říci , že pokud má dané místo tendenci být např. horké a suché, nabídnu Vám určitě přednostně takové styly, které podpoří charakter tohoto místa, což v tomto případě předpokládá zcela logicky vysadit rostliny sucho velmi dobře snášející až vyžadující. Tento krok přispěje dlouhodobě i k ekologii areálu.

Využití přirozených půdních a mikroklimatických podmínek lokality však souvisí s dalším aspektem úspěšného zahradního designu , a tím je bezpodmínečně detailní informovanost zahradního designera o vlastnostech a také nárocích rostlin zakomponovaných do návrhu zahrady.

Vlastnostmi se rozumí zejména rozměry nadzemní i podzemní části rostlin, doba květu (ty opravdu vychytané designy se zakládají na pohrávání si s paletou odstínů v převážné většině sezon současně kvetoucích rostlin) , délka květu, jak dlouho do zimy podrží listy, jsou -li stálezelené ,poloopadavé či opadavé, případné zbarvení listů před opadem ,struktura větví, barva kůry, barva plodů, odstín zeleně listu (i ty se dají velice efektně kombinovat). Nároky rostlin rozumíme míru potřeby na oslunění stanoviště, na určité chemické složení a strukturu půdy, na určitý stupeň vlhkosti převážnou většinu roku vázané v půdě , dále jejich odolnost vůči mrazu, suchu apod.

Dá se říci, že pokud daná lokalita podmínkami pro určitý typ vegetace vůbec nebo téměř vůbec nedisponuje, je opravdu lepší se zaměřit na sortiment odlišný. Tak např. Je-li Vaše prudce svažitá zahrada severně orientovaná, končící mrazovou kotlinou, bude určitě velmi nemoudré trvat na kreacích, skládajících se z šedolistých , úpal milujících bylinek , a to z toho prostého důvodu , že v severní stráni budou úpal milující bylinky vykazovat jednu zvláštní, ale nikoli žádanou vlastnost, a sice budou rok od roku čím dál tím menší. Právě tak bude nemoudré chtít pěstovat na dně oné mrazové kotliny chryzantémy, holandské kosatce, keře typu Caryopteris či Perovskia , prostě to, co vyžaduje slunce a nesnáší zimní vlhka,- přestože o pár metrů nad Vaší severní strání je to nejčastější porost všech sousedních zahrad. Zato pokud na výše uvedeném typu stanoviště obráceného k severu zvolíte stálezelené rostliny jako rododendrony, kalmie, pierisy, dále “japonské “ javory, zimokeř, stálezelené kaliny, či mnoho dalších neopadavých rostlinných druhů, nesnášejících zimní slunce a milujících celoroční vyšší vzdušnou vlhkost ,mohou Vám sousedi skvělý zdravotní stav Vašich rostlin a potažmo úžasný efekt z celé výsadby (pokud ovšem vyhovuje i složení půdy!) jen závidět, protože oni na svých úpalu vystavených zahrádkách mohou tohoto efektu s rododendrony dosáhnout jen za podmínek z pohledu péče celkem vyčerpávajících .

Jak je vidět na tomto drobném příkladě, volba správného sortimentu je sice podmínkou nutnou (nikoli však postačující) k úspěchu celého designu , avšak správné namíchání nejvhodnějšího sortimentu pro mikroklima dané určitou lokalitou vůbec není jednoduché.

Z toho důvodu již po léta testuji rostliny, které zakomponovávám do svých návrhů, na různých typech stanovišť (jižní orientace-sucho-úpal -vysoký obsah vápna v půdě nebo :přiměřeně vlhké-slunné nebo :stinné-suché-kyselá půda nebo : slunné jen po určitou část roku-často podmáčené či dokonce zaplavené-těžší a humózní půda nebo: suché-stinné-písčitá půda apod) a sleduji jejich vlastnosti a nároky tak, abych jich mohla využívat při optimalizaci projektu z pohledu budoucí racionální údržby . Přitom se snažím vyvážit nároky klienta na celkový efekt výsadby a zároveň jeho časové možnosti údržby.

Co se týče layoutu , neboli uspořádání jednotlivých prvků v rámci celé kompozice, není mým cílem vytvořit zelenou změť(ke všemu ještě téměř výhradně po obvodu pozemku) všem ze sídlištních výsadeb notoricky známých , téměř se neprojevujících , nic neříkajících a už vůbec ne během vegetace překvapujících jalovců, cypřišků, thují a mochen, které lze pozorovat výhradně za pochodu vnitřkem kolem oplocení. Tak to nikoli.

Zahradu chápu jako místo, kde je samozřejmě dobře i rostlinám (jinak by nemohly splňovat svoji krášlící funkci), ale hlavně se zde cítí dobře ti, kdo zahradu užívají - majitelé. Proto považuji za důležité vtahnout výsadbu k domu, neizolovat ji pouze na okrajích. Je to přece krásnější pozorovat z okna pracovny dejme tomu v březnu, kdy si venku ještě moc neposedíme, blízko u domu šikovně vysazený rozkošně žlutý něžný lískovníček či jiný časně kvetoucí keř (podsazený jarními cibulovinami) , než zírat přes mrazy poškozený nahnědlý trávník do čehosi nejasného hnědě zeleného a celý rok fádního v dáli.

Požadavek na komfortní obyvatelnost zahrady je důvodem, proč ve svých návrzích pojímám zahradu nikoliv jako souhrn pouze biotických (=měkkých ) prvků, tedy rostlin, ale daleko komplexněji :rodinnou zahradu chápu jako prostředí, které obsahuje především ty prvky , které ji právě obyvatelnou učiní- a to rostliny nebudou. Budou to právě abiotické (=tvrdé) prvky , které udělají ze zahrady pokračování interieru v trochu jiných podmínkách, jakýsi venkovní pokoj. Existuje i názor, že v prostoru, navrženém pro venkovní bydlení, si člověk více odpočine než v zahradě zaměřené na rostliny.

Proto podíl tvrdých prvků ku rozloze zahrady v mých projektech je nepřímo úměrný: čím menší zahrádka, tím větší v ní bude podíl tvrdých prvků jako cesty, patia, dlážděné plochy , dřevěné paluby pro slunění, zvýšené záhony či vestavěné lavice pro sezení, zahradní nábytek, vestavěný gril, prvky pro dětské hry , osvětlení apod. Rostliny v takovéto zahradě budou převážně architektonické (sošné), či tvarované popřípadě v nádobách , na trelážích a budou fungovat jako médium pro propojení , doplnění, zkrášlení a změkčení všech abiotických prvků (prvků, které umožňují majitelům zahradu u ž í v a t).

Pokud mám k dispozici větší plochu zahrady, mohu si dovolit např. ve formálním prostředí města ji rozčlenit keřovými kulisami na menší “pokoje” - třeba i s odlišnou tematikou- anebo v neformálním prostředí mohu zvolit přírodě se více blížící celek a uvažovat o louce, hájku, romantickém zákoutí, o vytvoření potůčku, založení vřesoviště, mokřadu, přírodně vyhlížejícího jezírka (zatímco v malé zahradě a ve formálním prostředí volím tvar vodní nádrže zásadně jednoduchý a – geometrický) apod.

Přitom se držím zásady , že kolem domu bude více tvrdých prvků (patio, tvrdší (dlážděné) cesty, více zahradního nábytku, osvětlení) a směrem od domu ke hranici pozemku ubývá dlážděných cest ve prospěch štěrkových či borkovaných, krátký trávník se stává méně formálním a může přejít až do květnaté louky, “nábytkem” v této části může být lavička z kulatin či jen pařez... Co se týče rostlinného sortimentu- nevystačím s těmi často používanými a osvědčenými keři, potřebuji oprášit slávu trvalek (což nemusí být rozhodně v rozporu se snadnou údržbou, jen to snad klade větší nároky na znalosti designera, to je podle mé zkušenosti pravý důvod, proč se v současných výsadbách trvalky bohužel vyskytují na můj vkus strašně zřídka), potřebuji zahrnovat do kompozic méně známé dřeviny, o kterých jsem se na vlastní kůži přesvědčila, co vydrží, potřebuji dotáhnout do detailu výsadby až k cibulovinám a bude-li třeba, tak dotvořit celek přenosným exotem v nádobě anebo něčím jednoletým, co však nebude obtížné každoročně obnovit- např. samovýsevem.

Důvod je zde i ten, že na efekt keřů čekáte tak 3-5 let podle druhů a podmínek stanoviště, na efekt stromů ještě mnohem déle, zatímco efekt z trvalek je patrný už 2-3 roky po výsadbě. Vzhledem k tomu, že navrhuji u nás ne zcela obvyklé zahradní celky s netradičními a nadčasovými prvky, dovoluji si doporučit Vám dodání zahrady včetně realizace jednak z toho důvodu, aby tok myšlenek designera zůstal zachován po celou dobu vytváření Vaší zahrady a za druhé – pro vytvoření takovéhoto typu zahrady je třeba vědět “ kam sáhnout”, když potřebujete altán, pergolu, dřevěnou palubu, stylový nábytek, cool prvky z bambusu, kvalitní osiva, atraktivní rostliny v perfektní kvalitě, chrlič, ptačí koupadlo či sluneční hodiny v kvalitním provedení, dlažby , které dotvářejí a podtrhují zvolený styl a mají požadovanou životnost .

Hlavně je třeba nepřehánět, nepřekombinovávat, aby všechny použité prvky – biotické (rostliny) i abiotické (neživé prvky ) vytvářely stylově vyhraněný , příjemný, dobře obyvatelný, snadno udržovatelný , nekomplikovaný zahradní celek – aby to totiž nedopadlo jako když pejsek s kočičkou pekli ten dort z velké spousty dobrot. A to je právě věc, kterou zkušený designer už “má v oku” a pohlídá ji až do okamžiku předání nově založené zahrady majiteli.

Tak nyní tedy znáte moji filosofii. Možná se Vám líbí, možná ne. Vychází však z mého dlouholetého pozorování různých ekologických celků, z teorie a mých osobních vjemů o působení barev , tvarů a jejich kombinací, z teorie zahradního layoutu tak, jak jej prezentují zahraniční autoři, zejména ze zemí, kde zahradní designy mají hlubokou tradici, nepřetrženou politickými událostmi.